Newsletter 03/2023

Ústavní soud k použití policejního kamerového záznamu správcem daně

Nejvyšší správní soud minulý rok ve svém rozsudku (9 Afs 147/2020–34, odkaz) posvětil postup správce daně, který využil policejní kamerové záznamy o pohybu vozidla za účelem zpochybnění předložené knihy jízd daňovým subjektem. Následně správce daně kvůli nesrovnalostem mezi knihou jízd a policejními kamerovými záznamy o pohybu vozidla daňovému subjektu odepřel nárok na odpočet DPH u pořízení vozidla. Nejvyšší správní soud shledal tento postup jako oprávněný.

Ústavní soud vydal dne 14. února 2023 nález (IV.ÚS 2621/22), kterým zrušuje výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Důvodem je porušení stěžovatelova (tj. daňového subjektu) práva na soudní ochranu zaručenou Listinou základních práv a svobod, jelikož Nejvyšší správní soud nereagoval na námitku vznesenou stěžovatelem. Ten v kasační stížnosti namítal, že zpracování záznamů nebylo primárně učiněno pro účely policie, ale pro účely správce daně. Ústavní soud přiznal této úvaze určitou logiku, jelikož policie musela minimálně utřídit záznamy do podoby, kterou správce daně vyžadoval. Následné předání záznamu policií správci daně zjevně také nemohlo být učiněno pro vlastní účely policie.

Nejvyšší správní soud k okamžiku zahájení daňové kontroly

Dle daňového řádu platí, že v okamžiku zahájení daňové kontroly začíná znovu běžet lhůta pro stanovení daně. Pokud by chtěl správce daně jednat účelově a pouze formálně zahájit daňovou kontrolu (např. pouze doručením oznámení o zahájení daňové kontroly), tak je v daňovém řádu explicitně uvedeno, že daňová kontrola začíná až faktickým zahájením daňové kontroly.

Právě k faktickému zahájení daňové kontroly se vyjádřil Nejvyšší správní soud (rozsudek 10 Afs 455/2021–36, odkaz). Ten uvedl, že pokud správce daně již prováděl aktivní činnost pro potřebu daňové kontroly ke dni formálního zahájení daňové kontroly, tak se jedná o faktické zahájení daňové kontroly.

V tomto případě Nejvyšší správní soud dovodil faktické zahájení daňové kontroly z vyhledávací činnosti správce daně (v tomto případě výzvou bance k poskytnutí údajů o bankovním účtu daňového subjektu) a z rozsahu dokumentů požadovaných v rámci jejího zahájení (účetního deníku a hlavní knihy).

Fikce doručení do datové schránky připadající na víkend či svátek

Ze zákona vyplývá fikce, že v případě doručení datové zprávy, která je odeslána orgánem veřejné moci, se považuje za doručenou uplynutím 10 dnů ode dne dodání datové zprávy do datové schránky příjemce.

V předchozích letech Nejvyšší správní soud uvedl v praxi pravidlo, že pokud den fiktivního doručení připadne na sobotu, neděli nebo svátek, tak se den doručení fikcí nepřesouvá na nejbližší následující pracovní den.

Čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu se ale s touto již běžnou praxí neztotožnil a předložil věc rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu. Ten však rozhodl oproti předchozím vyneseným rozsudkům rozdílně (rozsudek 4 Afs 264/2018–85, odkaz). Výsledkem je skutečnost, že pokud má od 1. ledna 2023 dojít k fiktivnímu doručení v sobotu, neděli nebo ve svátek, tak se den doručení přesouvá na nejbližší následující pracovní den.

Evropský soudní dvůr vydal rozsudek zabývajícím se třístranným obchodem

Rozsudek Luxury Trust Automobil (C-247/21, odkaz) se zabývá povinnostmi prostředníka v rámci třístranného obchodu. Z rozsudku vyplývá, že nezbytnou podmínkou pro uplatnění zjednodušení pro třístranný obchod je, aby faktura prostředníka obsahovala větu „daň odvede zákazník“. Dále se soud také vyjádřil k tomu, že tato podmínka nemůže být splněna dodatečnou opravou již vystaveného dokladu.

Musí fyzické osoby vždy podat daňové přiznání?

Fyzické osoby mají nově povinnost podat daňové přiznání z příjmů fyzických osob pouze v případě, že jejich roční příjmy přesáhly 50 000 Kč. Do této výše se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené, nebo příjmy, ze kterých byla sražena daň srážkovou daní. Do konce roku 2022 tato částka byla stanovena ve výši 20 000 Kč. V případě, že daňový subjekt vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání.

Pokud poplatník pobírá příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho zaměstnavatele, popřípadě od více zaměstnavatelů postupně a podepsal u všech zaměstnanců prohlášení k dani, tak není povinen podat daňové přiznání v případě, že nemá jiné příjmy podle § 7–10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč (dříve 6 000 Kč). Do této výše se opět nezapočítávají příjmy osvobozené a příjmy, ze kterých byla odvedena daň srážkou dle § 36 zákona o daních z příjmů.

Prodloužení mimořádných odpisů

V průběhu pandemie přibyla v zákoně o daních z příjmů možnost použít mimořádné odpisy. Ty je možné využít u hmotného majetku pořízeného v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023, který je zařazený v první, nebo druhé odpisové skupině. Zároveň musí být splněna podmínka, že poplatník je prvním odpisovatelem tohoto majetku.

Změna pokut a lhůt týkajících se kontrolního hlášení od 2023

Ze zákona o dani z přidané hodnoty vzniká plátci povinnost zaplatit pokutu v případě porušení povinnosti související s kontrolním hlášením. Pokuta je stanovena ve výši 1, 10, 30, nebo 50 tisíc korun dle závažnosti porušení. Nově je pokuta, vyjma té nejnižší, v poloviční výši, pokud je plátce fyzickou osobu, nebo má plátce čtvrtletní zdaňovací období. Poloviční výše pokuty se také uplatní u společností s ručením omezeným, které mají jednoho společníka.

Povinnost uhradit pokutu ve výši 1 a 10 tisíc korun také nevzniká v případě, že v rámci kalendářního roku došlo poprvé k prodlení při podání kontrolního hlášení.

Plátci také zaniká povinnost uhradit pokutu, pokud nebyl platební výměr vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení této povinnosti.

Novelizace zákona o DPH se také dotkla lhůty pro odpověď na výzvu správce daně. Nově se lhůta počítá ode dne dodání výzvy (nikoliv doručením) do datové schránky plátce. Od tohoto okamžiku má plátce 17 dní na odpověď. Lhůta 5 pracovních dnů od oznámení výzvy je zachována v případě, že není doručováno do datové schránky.

Na paušální daň dosáhne více poplatníků, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti

Díky zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu Kč na 2 miliony Kč je nyní možné využit paušální daň do výše 2 milionu Kč příjmů ze samostatné činnosti.

Při splnění mnoha podmínek, jež byly stanoveny zákonodárci, má poplatník, který dané podmínky splní, možnost vstoupit do paušálního režimu. Mezi základní předpoklady patří, že poplatník k prvnímu dni zdaňovacího období není plátcem daně z přidané hodnoty a neplynou mu příjmy ze závislé činnosti s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou.

Nově jsou také stanoveny tři pásma daňového režimu na základě výše příjmů ze samostatné činnosti. Určení pásma záleží na poměru výše příjmů a paušálních výdajů, které lze k daným příjmům uplatnit.

Daň poplatníka je na konci zdaňovacího období rovna paušální dani, pokud poplatník nepřesáhl v tomto zdaňovacím období rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, popřípadě přesáhl rozhodné příjmy zvoleného pásma, ale nepřesáhl příjmy pro vyšší pásmo. Tuto skutečnost však musí oznámit správci daně. Poplatník zůstává v paušálním režimu, pokud má i jiné příjmy a tyto příjmy nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, popřípadě je z těchto příjmů vybrána daň srážkou. Poplatník také zůstane v paušálním režimu i přesto, že příjmy v souhrnné výši z kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů nepřevýší 50 000 Kč.

Vláda schválila daňové milostivé léto

Vláda schválila návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Jde například o úroky, penále, pokuty za opožděné plnění daňových povinností a náklady řízení včetně exekučních nákladů. Vládní návrh se skládá ze dvou částí.

První část se týká pouze fyzických osob, které mají možnost požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně. Podmínkou je uhrazení jistiny (tj. původní částky) v průběhu rozhodného období, jenž bylo stanoveno od 1. července do 30. listopadu 2023. Dalším předpokladem je, že jistina vznikla do 30. září 2022. Pokud je nedoplatek vyšší než 5 000 Kč, tak je dle návrhu možné uhradit jistinu ve 4 splátkách.

Naopak druhá část se týká nejen fyzických osob, ale i osob právnických. Těm automaticky zaniknou nedoplatky na daních a jejich příslušenství k 1. červenci 2023. Stane se tomu tak v případě, že výše jednoho nedoplatku je nižší než 200 Kč a zároveň platí, že souhrn všech nedoplatků u jednoho správce daně nepřevýší 1 000 Kč.

Od února 2023 je možné uplatnit slevu u pojistného

Od začátku února tohoto roku je možné uplatnit slevu ve výši 5 % u pojistného na sociální zabezpečení. Výše odvodu zaměstnavatele po uplatnění slevy činí 19,8 %. Základní podmínkou pro uplatnění slevy je, že výše vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc nesmí překročit 1,5násobek průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele. V roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek průměrné mzdy tedy činí 60 486 Kč. Dále je nárok na slevu, s výjimkou zaměstnanců do 21 let, vázán na sjednanou týdenní pracovní dobu zaměstnance, která musí být sjednána v rozsahu od 8 do 30 hodin týdně. Sleva se také týká pouze určitých kategorií zaměstnanců, a to:

• zaměstnanci nad 55 let věku,
• zaměstnanec, který je rodičem nebo osvojitelem dítěte mladšího 9 let věku,
• zaměstnanec pečující o blízkou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I-IV,
• zaměstnanec, který se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem,
• zaměstnanec, který v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci,
• zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Zaměstnavateli vzniká povinnost oznámit na Českou správu sociálního zabezpečení již samotný záměr uplatnění slevy a rovněž musí zaměstnance písemně informovat před prvním uplatněním slevy o uplatnění této slevy a důvodu jejího uplatnění. Zaměstnavatel musí také upozornit zaměstnance na povinnosti související s dokládáním a poučit ho o následcích neplnění těchto povinností a zaměstnanec je dle zákona povinen poskytnout potřebnou součinnost. V případě, že zaměstnanec zaměstnavateli sdělí nesprávné údaje, tak má povinnost uhradit penále.